Tejdni to!

S mikroblogy jsem se poprvé setkal asi před dvěma měsíci tuším na Marigoldu.cz, kde je rozebíral Patrik Zandl. Zvědavě jsem nakoukl a zase odložil. Nezaujalo mě to. Na českém netovém písečku se jedná především o Teidu.cz a Drbz.cz. Druhý jmenovaný mě nezaujal vůbec a u Teidu.cz jsem si z první návštěvy pamatoval strašnou (ale fakt strašnou) grafiku.
Jinak princip je jasný: blog psaný krátkými zprávami, možnost přispívat sms nebo mms zprávami. Jak jsem se dočetl na Teidu.cz, je to ideální služba pro cílovou skupinu dětí 11 let a výše. Hmm.. No ale abych zbytečně nemarnil čas a dostal se konečně k tomu, proč to celé píšu:
Před dovolenou jsem při balení svých věcí přemýšlel o tom, jaký je opruz rozesilat smsky vybraným rodinným příslušníkům s textem jako:”dorazili jsme dobře, na pokoji spím se svojí ženou a dětmi” apodobně. To vše samozřejmě 4x nebo xkrát, s kolika příbuznými právě mluvíme. Šel jsem na to pro tentokrát jinak. Registrace na Teidu.cz trvala asi půl minuty. Prostor lze zakrýt heslem. Registrace telefonu trvala asi minutu a dalších pět minut trvalo napsání mailu rodince: “Milá rodinko, letos budeme trochu experimentovat. Naše zážitky si můžete přečíst…. a heslo je… “
Do rána žádný ohlas nepřišel. Zabalili jsme a odjeli. Hned po ránu jsem cvičně vyfotil narvanýho fočuse mobilem a tejdnul jsem to (pardon, to slovo je tak strašný, že jsem si to prostě musel aspoň jednou napsat). Další zpráva šla z oběda, kdy jsem jednou sms popsal, jak obědváme. Po příjezdu do penzionku následovala další mms…
Zkrátím to. Už večer začali volat všichni možní příbuzní s tím, že ten internet je báječný a že nás sledují a že ten penzion je krásný. Informační úspěch pokračoval celý týden. MMSky přibývaly, SMS se vršily a občas přispěla žena tím, že napsala přes to jejich webové rozhraní.
Takže vyzkoušeno s úspěchem: pro zážitky z cestování, pro informace okruhu přátel odněkud z Prdelákovic nebo od móóře je to výborná služba. Ale kradmé tejdování ze školních lavic necháme jiným generacím