Zpět ve víru dění

25 březen, 2008 in KaCZer pracující

Nejhorší den, který se dá v práci zažít, je ten první po dovolené. A přitom začíná jakoby nic. Člověk se má tendenci ráno i těšit. Na kolegy a koneckonců i na tu práci, ze které se mu podařilo na chvíli vypadnout.
(podařilo se mi to dokonale; žádný net, /skoro/žádné maily, žádná práce s sebou, jen knížky, časopisy a moleskine zápisník na nápady)
Ráno si stihnete ještě udělat kafe, prohodit pár nezávazných frází s rozespalou kočkou na recepci a pak to začne:

“jéé to jsem ráda, že už jste tady, potřebovala bych…”
“už jsi četl maily?”
“nějak se nám tady nepodařilo (libovolně dosaďte tu nejhnusnější práci-úkol)...”
“už máš ty výkazy?”
“proč jste mi to neschválil??”
“proč jste mi to schválil?”
“už jsi četl maily (2. dotaz)?”
“máš jít hned k šéfovi!”
“porada, přesunuli jsme poradu…ty nečteš maily?”

a celá hrůza pokračuje. Dávno je popsán poznámkový blok, dávno všude leží přilepené post-ity, vše je marné. Maily neubývají a pečlivě připravený Inbox Zero princip dostává poprvé na frak.
Večer, když jsem plakal ženě na rameni s tím, že se chci okamžitě vrátit do lúna vacovské přírody do malého penziónku, přišla zpráva od Nejvyššího:”už jsi četl maily?”